Mezquita (španělsky „mešita“) v Cordobě je fascinující budova proslulá lesem sloupů a oblouků v hlavní hale. Je jedinečný v tom, že v průběhu času prošel několika náboženskými změnami.
Stavba mešity začala v roce 784 n. L. Poté, co Maurové dobyli Cordobu. Byl postaven na místě, kde kdysi stával vizigótský kostel ze 6. století. V poslední polovině 10. století, po několika dodatcích, byl dokončen.
Ve 13. století vzali křesťané Cordobu od Maurů. V této době posvětili budovu jako křesťanský kostel. Během 20. let 19. století ve skutečnosti postavili kostel v mešitě. Souhlasili však s ponecháním maurské architektury na místě. Dnes je oficiální název Mezquita katedrála Panny Marie Nanebevzetí.
S tak pestrou minulostí není divu, že Mezquita v Cordobě je jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí ve Španělsku. Zvenku vypadá mešita podobně jako mnoho jiných budov té doby. Vnitřek budovy je však tím, čím se odlišuje od ostatních mešit v regionu. Tato struktura obsahuje prvky různých kultur, včetně Visigothů, Byzantinců, Peršanů a Syřanů.
Jednou z nejzajímavějších oblastí Mezquity je Mihrab. Tento modlitební výklenek směřuje směrem k Mekce pro muslimy. Strop ve tvaru mušle Mezquita’s Mihrab byl vytesán z jednoho kusu mramoru. Mozaiky a sádry, které zdobí komory na každé straně, z něj činí vynikající příklad islámského umění.
Jedním z nejunikátnějších designových prvků je použití červeno-bílých dvouúrovňových oblouků uvnitř budovy. Vyřezávané sloupy, recyklované z římského chrámu, který dříve stál na místě, tyto oblouky podporují. Původně zde bylo 1293 sloupů vyrobených z onyxu, mramoru, žuly a jaspisu, ale dnes jich zůstalo jen 856.
Mezquita z Cordoby má mnoho dalších aspektů, které by neměly projít. Patří sem barokní sbor ze 16. století, Nádvoří pomerančových stromů a Torre del Alminar, minaret, který svolával věřící k modlitbě.